Základní pojmy
Home Up Meteostanice - Info Základní pojmy Maxima/Minima Bouřka 12.6.2010 Povodně 2010 Eyjafjallajökull

 

 

AstroLab - specialista na astronomickou, laboratorní a měřící techniku,
konstrukční (CAD, FEA) a poradenskou činnost.
www.AstroLab.sf.cz


  

Klub ochránců zvířat

Tak přesně odsud máme naše kočičí pozorovatele, kteří zajišťují nonstop služby naší meteostanice  :-)
www.kozmokra.cz

 

 
Penzion Stará Pekárna
Ostrov - Tisá
Labské pískovce  - lezecký ráj



Jedovnice - brána
Moravského krasu
www.jedovnice.cz

 



IGN - internetové připojení
v oblasti Moravského krasu
 


Meteorologická terminologie využívaná v předpovědi počasí


Předpověď počasí vyjadřuje budoucí stav povětrnostních podmínek. Je vypracovaná na základě aplikací meteorologických poznatků, jako jsou přízemní pozorování a měření, údaje z vyšších vrstev atmosféry, družicová a radarová měření, výstupy z matematických modelů, statistické údaje apod. S pomocí moderní výpočetní techniky a na základě těchto poznatků, vlastní zkušenosti a intuice, meteorolog - synoptik vytváří představu o budoucím vývoji počasí.

Počasí je stav atmosféry, charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a čase.

Jevy atmosférické je označení pro všechny jevy v atmosféře nebo na zemském povrchu, které jsou pozorovány na meteorologických stanicích a v jejich okolí.

Pravděpodobnost jevů je míra splnitelnosti předpovědi určitého jevu. Uvádí se v procentech a používá se hlavně ve speciálních předpovědích.

Nebezpečné jevy jsou všechny meteorologické jevy, který mohou mít za následek vznik jakéhokoliv nebezpečí s důsledkem materiálních škod, ujmy na zdraví nebo i života. Sem patří : silné (vydatné, dlouhotrvající, přívalové) srážky, silná námraza, náledí, krupobití, vysoká sněhové pokrývka, sněhové jazyky (závěje), rychlé tání sněhu, nebezpečí lavin, dlouhotrvající sucha, silný (nárazový) vítr, smogová situace. Kritéria pro jednotlivé jevy se posuzují dle aktuální a předpokládané situace. 

Výstražná informace je stupeň varovného signálu, který má za úkol varovat před pravděpodobným výskytem a dalším trváním nebezpečného povětrnostního jevu.

Vývoj synoptické situace znamená předpokládaný vývoj frontálních a termobarických útvarů a vzduchových hmot nad určitou velkou geografickou oblastí. Jedná se o popis předpokládaného vývoje synoptické situace, ke které se meteorolog přiklání.

Inverzní situace je synoptická situace, při které změny teploty s výškou v dané vrstvě atmosféry mají opačný než obvyklý průběh, což znamená, že teplota vzduchu s nadmořskou výškou vzrůstá.

Předpovědí regionálního rozložení jednotlivých meteorologických prvků v ČR se chápe jejich rozložení dle geografického rozdělení ČR ( na severovýchodě území, v jižní polovině území, na ČM vrchovině …), nebo dle politického rozdělení ČR ( v západních Čechách, na Moravě a ve Slezsku ….).

Dělení meteorologických prvků dle nadmořské výšky vychází z převládajících nadmořských výšek v ČR.Pokud není možno specifikovat předpovídané meteorologické jevy dle konkrétní nadmořské výšky, pak se používá následující dělení:

  • Nižší polohy do 400 m n.m.
  • Střední polohy od 400 do 600 m n.m.
  • Vyšší polohy od 600 do 800 m n.m.
  • Horské polohy od 800 m n.m.

Předpovědí časového rozložení jednotlivých meteorologických prvků znamená jejich rozložení po dnech nebo části dne – v noci, ráno, přes den, k večeru atd. (příklad: ráno místy mlhy; během noci na sobotu očekáváme vydatné srážky apod.).

Plošná četnost meteorologických jevů v sobě zahrnuje 2 základní kriteria rozdělování a to podle procenta plochy, nebo podle procenta stanic na daném území, kde se jev očekává. Tato 2 kriteria jsou rovnocenná.

  • Bez specifikace (např.: ..se sněžením, respektive občas déšť..) - se rozumí, že se jev očekává na více než 70% plochy daného území.
  • Na většině území - jev nastane na více než 50% plochy území.
  • Místy - jev se vyskytne na 30 až 69% plochy území.
  • Ojediněle - jev se vyskytne na 5 až 29% plochy území.
  • Bez jevů - jev se nevyskytne nebo vyskytne jen do 4% plochy území.

Oblačnost se v předpovědi vyjadřuje stupněm pokrytí oblohy oblačností, ale v některých případech se používá i procento astronomického slunečního svitu. Dle těchto kritérií rozlišujeme:

 

pokrytí oblohy oblačností v osminách

astronomický svit v procentech

Jasno

0 - obloha bez oblačnosti

61 až 100

Skoro jasno

1 až 2 osminy pokrytí oblohy

Polojasno

3 až 4 osminy pokrytí oblohy

31 až 60

Oblačno

5 až 6 osminy pokrytí oblohy

11 až 30

Skoro zataženo

7 osmin pokrytí oblohy

0 až 10

Zataženo

8 osmin pokrytí oblohy

Kromě těchto názvů se v praxi používají i výrazy jako: většinou (zataženo, oblačno ..), proměnlivá, velká oblačnost apod. Zvlášť v zimě se setkáváme s výrazy jako inverzní (nízká) oblačnost, což jsou oblaka podmíněná výškovou inverzí teploty vzduchu.

Srážky atmosférické jsou soustava vodních částic, vzniklá kondenzací či sublimací vodní páry v ovzduší ve stavu kapalném (déšť, mrznoucí déšť, mrholení, mrznoucí mrholení) nebo tuhém ( sníh, sněhové krupky, sněhová zrna, krupky, zmrzlý déšť, kroupy a ledové jehličky), padající nebo vznášející se v atmosféře nebo zdvižená větrem z povrchu země nebo usazená na předmětech na zemi či ve volné atmosféře (rosa, jíní, námraza a ledovka). Dle doby trvání padajících srážek rozlišujeme:

  • Trvalé - charakterizované delší dobou výskytu s víceméně stálou intenzitou velkoplošných srážek (sníh, déšť apod.).
  • Občasné - jedná se o opakovaný výskyt srážek, přičemž přestávky mezi jednotlivými srážkovými jevy jsou relativně dlouhé (řádově hodiny). Tento výraz se používá jak u velkoplošných, tak i u konvektivních srážek (přeháňky).
  • Přeháňky - období vypadávání srážek je poměrně krátké (řádově minuty, v některých případech i desítky minut). Intenzita srážek a množství oblačnosti poměrně rychle kolísá a mezi jednotlivými přeháňkami dochází nezřídka i k vyjasnění.
  • Četné - tento výraz se používá zejména u přeháněk, které se opakují v poměrně krátkých intervalech (řadově desítek minut, někde i minut).
  • Bez specifikace (např. .. postupně zataženo s deštěm ..) - časově neurčená doba trvání a obvykle se používá při přechodu fronty.

Intenzita srážek je množství atmosférických srážek spadlých za jednotku času a vyjadřuje se obvykle výškou vrstvy vody v mm za hodinu nebo výškou sněhu v cm za hodinu. Dle těchto kriterií rozlišujeme:

Intenzita

deště (mm/hod)

sněhu (cm/hod)

Velmi slabá

Neměřitelné množství

Jednotlivé vločky, které nepokrývají celý exponovaný povrh bez ohledu na délku trvání jevu.

Slabá

Od 0,1 do 2,5

Do 0,5 cm - neovlivňuje dohlednost

Mírná

Od 2,6 do 8

Od 0,6 do 4 - dohlednost již mírně zhoršená

Silná

Od 8 do 40

Více než 4 - dohlednost zhoršená již na 500m

Velmi silná

Více než 40

Krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky - dohlednost zhoršená pod 500m

                V předpovědích se obvykle setkáváme i s následujícími výrazy:

  • Ledovka - souvislá, zpravidla homogenní průhledná ledová usazenina s hladkým povrchem, která se tvoří zmrznutím přechlazených kapiček mrholení nebo kapek deště na předmětech, jejichž teplota je pod 0 st .C.
  • Náledí - ledová vrstva pokrývající zemi, která vzniká, jestliže nepřechlazené dešťové kapky nebo kapky mrholení zmrznou na zemi, nebo jestli voda z roztátého sněhu znovu zmrzne.
  • Námraza - tvoří se rychlým zmrznutím přechlazených kapiček mlhy nebo oblaků za spolupůsobení sublimace a to při teplotách v rozmezí od -1 do -10 st .C.
  • Mrznoucí déšť (mrholení) - jehož kapky (kapičky) okamžitě mrznou po dopadu na zem nebo na povrch jiných předmětů. Výsledkem je tvorba ledovky.
  • Sněhové jazyky (závěje) - akumulace sněhu na závětrné straně terénní nebo jiné překážky vytvořená zvířeným sněhem, při intenzivním, resp. dlouhotrvajícím sněžení a větru. Rozlišení obou pojmů závisí na plošném rozsahu a výši navátého sněhu. Jako hraniční kritérium se bere cca 25 cm výšky a 2 m šířky.

Teploty: Standardně se předpovídají teploty ve 2m nad povrchem země ve stupních Celsia. Pod pojmem minimální nebo maximální teploty se chápe 3 až 6 stupňové rozpětí nejnižších předpokládaných teplot za období od 19.00 do 7.00. hod. pro noční dobu, respektive nejvyšších předpokládaných teplot od 7.00 do 19.00 hod. pro denní dobu předpovědi. U velmi krátkodobé a krátkodobé předpovědi se používá 3 až 4 stupňové rozpětí. V případě nutnosti rozšíření teplotního intervalu místně (..na jihozápadě území ) nebo počasově (..v místech s mlhou ..), se používá třetí hodnota ( až, kolem, do …) nebo se volí další teplotní rozpětí (..jinde od .. do ..). U střednědobé předpovědi je povoleno 5 a u dlouhodobé i 6 stupňové rozpětí. Vyskytne-li se v předpovědi pojem "kolem x stupňů" pak se rozumí interval teploty +- 2 st .C od uvedené hodnoty.

Teplota v 1000m na horách je nejvyšší denní teplota (od 7.00 do 19.00 hod. pro den předpovědi) pro horské oblasti ležící v nadmořské výšce 1000 m nad mořem (nikoliv v 1000m volné atmosféry). Tato teplota je více než ostatní teplotní údaje orientační a proto se často uvádí slovem "kolem".

Vítr má tři hlavní charakteristiky a to slovně vyjádřenou sílu, směr a rychlost. Směr větru udává převládající směr odkud vane vítr (severozápadní, jižní..). Rychlost větru se udává slovně a v m/s. Náraz větru se udává v m/s a v km/h. Náraz větru je krátkodobé zvýšení rychlosti větru. Za kriterium pro náraz větru se uznává převýšení průměru o 5 m/s po dobu alespoň 1s, avšak nejvýše 20 s. Nejnižší stanovená hranice nárazu větru je 12 m/s, avšak pro širokou veřejnost se udává až od hranice 15 m/s. Změnu směru nebo rychlosti větru lze charakterizovat slovy: měnit, stáčet, zesílí, zeslábne apod. Slovní vyjádření síly větru odpovídá rychlosti podle následující tabulky:

Beaufortova stupnice

Slovní vyjádření

Rychlost (km/h)

Rychlost (m/s)

Pro interval v předpovědi (m/s)

Doporučené intervaly pro použití v předpovědi (m/s)

0,1

Bezvětří (klidno)

0-5

0-1

0-1

-

2

Slabý vítr

5-10

1-3

1-4

1-3, 1-4, 2-4

3

Mírný vítr

10-20

3-6

2-7

2-5, 2-6, 3-6, 3-7, 4-7

4,5

Čerstvý vítr

20-35

6-10

4-12

4-8, 4-9, 5-8, 5-9, 5-10, 6-9, 6-10, 6-11, 7-10, 7-11, 7-12, 8-12

6

Silný vítr

35-55

10-15

8-17

8-13,9-13,9-14,10-14,10-15,11-15,11-16,12-16,12-17,13-17

7,8

Velmi silný vítr

55-75

15-21

13-23

po 5 od 13-18 do 18-23

9,10

Vichřice

75-110

21-30

19-32

po 5 od 19-24 do 27-32

11,12

Orkán

nad 110

nad 30

28-...

intervaly nad 28

Tlak vzduchu a tlaková tendence. Standardně se používá tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře v hektopascalech (hPa). V závislosti na velikosti změny tlaku vzduchu během času rozlišujeme několik kategorií tlakových tendencí:

  • Setrvalý stav - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období nebude měnit.
  • Slabý pokles/vzestup - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období bude měnit maximálně o 1 hPa/3 hodin.
  • Mírný pokles/vzestup - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období bude měnit v rozmezí od 1,1 do 3 hPa/3 hodin.
  • Silný pokles/vzestup - tlak vzduchu se v průběhu předpovědního období bude měnit o více než 3 hPa/3 hodin.

Rozptylové podmínky jsou meteorologické podmínky pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Závisí zejména na proudění vzduchu, a to v horizontálním i vertikálním směru. Jsou definovány 3 druhy:

  • Dobré - ve výšce do 1000 až 1500 m nad terénem se nevyskytuje zádržná vrstva, která by omezovala rozptyl škodlivin. V případě výškové zádržné vrstvy závisí i na rychlosti větru pod spodní hranicí zádržné vrstvy.
  • Mírně nepříznivé - vyskytuje se zádržná vrstva, která v závislosti na rychlosti větru omezuje možnost rozptylu škodlivin, ale nesplňuje parametry nepříznivých ani dobrých rozptylových podmínek.
  • Nepříznivé - stav, kdy rozptyl příměsí v atmosféře je téměř znemožněn a který v oblasti se zdroji znečištění dává předpoklad k déletrvajícímu významnému překročení imisních limitů. Tento stav rozptylových podmínek nastává, když je mohutná zádržná vrstva ve výšce do 1000m nad terénem v kombinaci se slabým nebo žádným prouděním.  

                Upozornění : tento text nepředstavuje meteorologický slovník, ale má za úkol přiblížit a vyjasnit některé meteorologické termíny běžně používané v předpovědích počasí, vydávaných ČHMÚ.

                Zdroj: CHMU 2010

 
Ing. Igor Medek 2010  - aktualizace:  27.04.2013 19:08:48