O Meteorologii  - Odkazy:

Informace a návody týkající 
se Meteostanice Jedovnice

Popis měřených veličin, informace ke grafům...

Základní meteorologická terminologie 
využívaná při předpovědi počasí

Seznam základních pojmů a jejich vysvětlení 
(polojasno, oblačno, vítr, teplota.....)

Amateur Stormchasing Society

Meteorologické stránky pozorovatelů konvektivních bouří
Web specializovaný na bouřkové jevy. Najdete zde jak teorii, 
tak i zajímavé obrázky, odkazy a podobně.

Stránky projektu, který se zabývá záznamem extrémních 
meteorologických jevů, které byly v Evropě pozorovány (již proběhly).

Konkrétně jde o: 
tornáda, nárazy vetru, silná krupobití,
silný déšt, rarášci (malá "tornáda") atd.

Zajímavosti:

Druhé tornádo se pak objevilo na ústecku, taktéž bořilo části domů a méně pevné stavby.


[Radar. snímek Supercely u Hodonína]                                [Tornádo]


[Satelit. snimky: detail vrcholu Supercely u Hodonína]


[Bouřková výstraha ESTOFEXu pro 25.6 - je vidět lokalita s nejvyšším stupněm - fialová]


[... a smutný výsledek....]

Jak vznikají sržky, bouřky apod?
Zemnský povrch je různorodý (pole, louky, vodní hladina, města...) a i různě se ohřívá vlivem slunce. Výsledkem jsou vzestupné  a sestupné proudy, které nahoru/dolů transportují vzušnou vlhkost (páry apod...). Pokud tyto proudy jsou pomalé, vznikají obyčejné cumuly (oblačnost - beránky) a z nich následně může pršet [A]. Při vyšší intenzitě jsou oblaka vyšší - vznikají vysoké bouřové oblaky (cumulonimbus) [B].

Čím je oblak vyšší a větší (hovoříme o tzv. Supercele) a pokud se přidá ve výšce boční vítr (střih větru), dojde k rotaci celého systému a je možnost vzniku tornáda [C].

[A] :

[B] :

[C] :

Vznik srážek podrobněji:
Zdrojem vodních par pro atmosféru je aktivní povrch, proto s nadmořskou výškou obsah vodní páry ve vzduchu klesá, k čemuž přispívá také její kondenzace. Z aktivního povrchu jsou vodní páry vynášeny do větší výšky, kde v důsledku celkového poklesu teploty vzduchu s výškou dochází při dalším výstupu k poklesu teploty vzduchu na teplotu rosného bodu.
Dalším výstupem se vodní páry sráží na kondenzačních jádrech (aerosoly, prach) do mikroskopických kapiček – zárodečných kapek. Úroveň, ve které ke kondenzaci dochází, se nazývá hladina kondenzace. Kromě přechodu do kapalného skupenství mohou přejít vodní páry desublimací do pevného stavu a vytvořit tak ledové krystalky. Nad zárodečnými kapkami napětí nasycení vodních par klesá, proto v nasycené atmosféře dochází k jejich slučování a tvorbě oblačných kapek nebo krystalů. Rychlost jejich pádu je relativně malá a k udržení ve vzduchu stačí jen malé výstupné proudy. Ty se pak hromadí a vytvářejí oblak. Do určité výšky jsou oblaka tvořena výhradně kapkami vody, ale nad tzv. hladinou ledových jader (úroveň teploty –12 °C) ledovými krystalky. Hranice přechodu mezi kapkami a krystalky není ostrá a tvoří ji přechodná vrstva. V důsledku slučování vodních kapek či agregace ledových krystalků dochází v oblaku k jejich pádu, během kterého mohou být ledové krystalky využity k tvorbě nových krystalků a vodní kapky mohou v důsledku výstupných proudů kolovat nad hladinou kondenzace. Při jejich nadměrném růstu je ve vzduchu už neudrží ani výstupné proudy a dochází k jejich vypadávání ve formě tzv. vertikálních srážek. Podle teploty vzduchu pak mají charakter pevného (kroupy), kapalného nebo smíšeného skupenství.

Dle samotného průběhu a zjištěných dat (Radar CHMI, synoptické mapy) došlo k přechodu studené fornty, který byl doprovázen silnou bouřkovou činností.
Jedna z nejsilnější bouřek přešla kolem 20:30-21:30hod SELČ přes oblast moravského krasu.

Více informací zde.

14.4.2010 Začala soptit Islandská sopka Eyjafjallajökull. Ta začala do vzduchu vrhat množství prachu a popela, který vystoupal až do letových hladin dálkových letů (cca 10km). Toto vedlo k výraznému omezení letového provozu na Evropou.

Je možné, že letošní deštivé jaro/léto souvisí se sopečným pracehm vyvrřeným do atmosféry. Bližší informace zde.