Zajímavosti
Home Aktuální data Dlouhodobá data Předpověd' počasí Výstrahy UV, Ozón, Požáry Noční Obloha Zajímavosti

 

Meteostanice - Info
Základní pojmy
Maxima/Minima
Bouřka 12.6.2010
Povodně 2010
Eyjafjallajökull

AstroLab - specialista na astronomickou, laboratorní a měřící techniku,
konstrukční (CAD, FEA) a poradenskou činnost.
www.AstroLab.sf.cz

 


Lanové centrum
lanovky
viaFerraty, skalní lezení


  

Klub ochránců zvířat

Tak přesně odsud máme naše kočičí pozorovatele, kteří zajišťují nonstop služby naší meteostanice  :-)
www.kozmokra.cz

 

Jedovnice - brána
Moravského krasu
www.jedovnice.cz

 



IGN - internetové připojení
v oblasti Moravského krasu
 
 

 

[SPS Jedovnice - podklady]

Na této stránce naleznete dvě tabulky:

- horní tabulka obsahuje zajímavé odkazy
- dolní tabulka potom zajímavosti z oblasti meteorologie; může jít jak o jevy pozorované přímo mnou, 
  tak i o zajímavosti a fenomény nalezené na internetu.

O Meteorologii  - Odkazy:

Informace a návody týkající 
se Meteostanice Jedovnice
Popis měřených veličin, informace ke grafům...
Základní meteorologická terminologie 
využívaná při předpovědi počasí
Seznam základních pojmů a jejich vysvětlení 
(polojasno, oblačno, vítr, teplota.....)
Amatérská meteorologie
Zpracoval S.Racko (CHMI)

Po změnách na serveru CHMI vznikla stránka sdružující 
jednotlivé odkazy, které se týkají amatérské
meteorologie.  
Z této stránky jsou nejzajímavější následující odkazy:
Informační stránky Českého hydrometeorologického ústavu http://infomet.cz/

Amateur Stormchasing Society
Meteorologické stránky pozorovatelů konvektivních bouří
Web specializovaný na bouřkové jevy. Najdete zde jak teorii, 
tak i zajímavé obrázky, odkazy a podobně.
 

Stránky projektu, který se zabývá záznamem extrémních 
meteorologických jevů, které byly v Evropě pozorovány (již proběhly).

Konkrétně jde o: 
tornáda, nárazy vetru, silná krupobití,
silný déšt, rarášci (malá "tornáda") atd.
 

Zajímavosti:

25.6.2021 - Tornáda F3/4 v ČR
V jedovnicích  "jen" pršelo...ale jihovýchod Moravy  a obec Stebno na ústecku dopadli MNOHEM hůř.
Dle záznamů v databázi extremních jevů šlo tornáda síly F3
(Fujitovy stupnice),
což je jev z Evropského hlediska ojedinělý.

Druhé tornádo se pak objevilo na ústecku, taktéž bořilo části domů a méně pevné stavby.


[Radar. snímek Supercely u Hodonína]                                [Tornádo]


[Satelit. snimky: detail vrcholu Supercely u Hodonína]


[Bouřková výstraha ESTOFEXu pro 25.6 - je vidět lokalita s nejvyšším stupněm - fialová]


[... a smutný výsledek....]

 

Jak vznikají sržky, bouřky apod?
Zemnský povrch je různorodý (pole, louky, vodní hladina, města...) a i různě se ohřívá vlivem slunce. Výsledkem jsou vzestupné  a sestupné proudy, které nahoru/dolů transportují vzušnou vlhkost (páry apod...). Pokud tyto proudy jsou pomalé, vznikají obyčejné cumuly (oblačnost - beránky) a z nich následně může pršet [A]. Při vyšší intenzitě jsou oblaka vyšší - vznikají vysoké bouřové oblaky (cumulonimbus) [B].

Čím je oblak vyšší a větší (hovoříme o tzv. Supercele) a pokud se přidá ve výšce boční vítr (střih větru), dojde k rotaci celého systému a je možnost vzniku tornáda [C].

[A] :


 

[B] :

[C] :



Vznik srážek podrobněji:
Zdrojem vodních par pro atmosféru je aktivní povrch, proto s nadmořskou výškou obsah vodní páry ve vzduchu klesá, k čemuž přispívá také její kondenzace. Z aktivního povrchu jsou vodní páry vynášeny do větší výšky, kde v důsledku celkového poklesu teploty vzduchu s výškou dochází při dalším výstupu k poklesu teploty vzduchu na teplotu rosného bodu.
Dalším výstupem se vodní páry sráží na kondenzačních jádrech (aerosoly, prach) do mikroskopických kapiček – zárodečných kapek. Úroveň, ve které ke kondenzaci dochází, se nazývá hladina kondenzace. Kromě přechodu do kapalného skupenství mohou přejít vodní páry desublimací do pevného stavu a vytvořit tak ledové krystalky. Nad zárodečnými kapkami napětí nasycení vodních par klesá, proto v nasycené atmosféře dochází k jejich slučování a tvorbě oblačných kapek nebo krystalů. Rychlost jejich pádu je relativně malá a k udržení ve vzduchu stačí jen malé výstupné proudy. Ty se pak hromadí a vytvářejí oblak. Do určité výšky jsou oblaka tvořena výhradně kapkami vody, ale nad tzv. hladinou ledových jader (úroveň teploty –12 °C) ledovými krystalky. Hranice přechodu mezi kapkami a krystalky není ostrá a tvoří ji přechodná vrstva. V důsledku slučování vodních kapek či agregace ledových krystalků dochází v oblaku k jejich pádu, během kterého mohou být ledové krystalky využity k tvorbě nových krystalků a vodní kapky mohou v důsledku výstupných proudů kolovat nad hladinou kondenzace. Při jejich nadměrném růstu je ve vzduchu už neudrží ani výstupné proudy a dochází k jejich vypadávání ve formě tzv. vertikálních srážek. Podle teploty vzduchu pak mají charakter pevného (kroupy), kapalného nebo smíšeného skupenství.

 

 

 27.12.2016 Článek ČT: Rok 2016 překonal radu klimatických rekordů [zde]
Několik informací o nejteplejším roce za posledních X let, co lidé měří teplotu... 

 

21.5.2011 v 19:25  (UTC)  erupce sopky Grimsvötn - Bude se opakova situace jako u Eyjafjallajökull ??
Erupci, doprovázelo několik zemětřesení, sopečná činnost ustala 27.5.

Stránka věnovaná sopce Grimsvötn - ZDE
12.6.2010 - Silná bouřka související s přechodem studené fronty


Dle samotného průběhu a zjištěných dat (Radar CHMI, synoptické mapy) došlo k přechodu studené fornty, který byl doprovázen silnou bouřkovou činností.
Jedna z nejsilnější bouřek přešla kolem 20:30-21:30hod SELČ přes oblast moravského krasu.

Více informací zde.

2.6.2010 - Povodně na moravě

Koncem května nastala obdobná synoptická situace (poloha tlakových níží, front....) jako v roce 1997. Toto mělo za následek
dlouhodobé, silné deště (kdy byla tvorba oblačnosti podpořena i sopečným prachem v atmosféře). Co se měření v Jedovnicích týče,
tak nejsilnější srážky nastaly dne 2.6.2010, kdy napadlo asi 40mm srážek za 24h. Záznamy zde
14.4.2010 - Sopka Eyjafjallajökull - Island a její vliv na počasí u nás a v Evropě
 

14.4.2010 Začala soptit Islandská sopka Eyjafjallajökull. Ta začala do vzduchu vrhat množství prachu a popela, který vystoupal až do letových hladin dálkových letů (cca 10km). Toto vedlo k výraznému omezení letového provozu na Evropou.

Je možné, že letošní deštivé jaro/léto souvisí se sopečným pracehm vyvrřeným do atmosféry. Bližší informace zde.

 

 

Ing. Igor Medek 2010  - aktualizace:  25.06.2021 08:35:37